O

Obnovitelné zdroje energie jako kusové dřevo, peletky, solární kolektory nebo i kvalitní tepelná čerpadla považujeme za bezemisní a tedy jejich využitím rázem odmažeme velký kus naší uhlíkové stopy. Pořídit je můžeme dokonce s pomocí dotace od Státního fondu životního prostředí, viz www.zelenausporam.cz . Pomocí vlastní fotovoltaické, větrné či vodní elektrárny můžeme dodávat čistou elektřinu do sítě a tím také smazat svůj uhlíkový účet. Další možností je vybrat si od svého dodavatele elektřiny tarif garantující původ v obnovitelných zdrojích (např. „Zelená energie“, „PREKO“ aj.).

Z

Zateplení domů je klíčovým opatřením, neboť třetina tepla nám uniká obvodovými stěnami, 15-20 % střechou a 5-10 % podlahou. Spotřeba energie na vytápění v běžném panelákovém bytě se pohybuje kolem 170 kWh/m2 ročně, v rodinném domě kolem 140 kWh/m2 za rok. Parametrem pro nízkoenergetické bydlení je hodnota 50 kWh/m2 za rok, u tzv. pasivních domů pak spotřeba energie nepřesahuje více než 15 kWh/m2 za rok.. Podrobné informace o pasivních a nízkoenergetických domech najdete například na stránkách Centra pasivního domu.

Ideální je již při stavbě nebo rekonstrukci domu zaměřit se na jeho tepelně izolační vlastnosti. Ale zateplit můžeme dle svých možností i jen dílčí části – stěny, stropy či krovy. Podmínkou je správná a dostatečně silná izolace. Pomoci nám může dotace od Státního fondu životního prostředí, viz www.zelenausporam.cz.

O

Okna mohou být dírou do našeho rozpočtu, protože jimi a vnějšími dveřmi uniká okolo 40 % tepla. Jednoduché okno s jedním sklem už neobstojí. Každé sklo navíc snižuje prostup tepla o polovinu, pomoci si můžeme také speciální tepelně odraznou fólií. Parametry okna dále vylepšuje vyplnění prostoru mezi skly inertním plynem (nejčastěji argonem). Na trhu jsou už okna, která i v zimním období propouštějí dovnitř domu více tepla než ven. Výhodou takových oken je i to, že propouštějí výrazně méně hluku.

T

Těsnění oken a dveří může snížit naší spotřebu energie o neuvěřitelných 8 až 15 %, protože každý metr netěsné spáry propustí za topnou sezonu kolem 50 kWh tepla. Nejlepší zkušenosti – alespoň pokud jde o kvalitu a životnost – jsou se silikonovým těsněním vkládaným do frézovaných drážek. Ale můžeme si pomoci i sami a mezi rám a křídla oken či dveří nalepit pěnové, polyuretanové či jiné těsnění. Avšak pozor, nesmíme zapomínat na větrání, aby se vyměnil vydýchaný vlhký vzduch a přívod vzduchu v případě vytápění pevnými palivy v obytných místnostech.

R

Rekuperace nám zajistí nejen nepřetržité, velmi pomalé větrání ale také úspory energie. Odvětrávané teplo se neztrácí, nýbrž je v rekuperační jednotce předáváno čistému vzduchu proudícímu zvenčí dovnitř. Můžeme tak ušetřit až čtvrtinu energie za vytápění. Moderní nízkoenergetické nebo pasivní domy se bez rekuperace neobejdou.

S

Správně dimenzovaný zdroj tepla odpovídající svým výkonem potřebám domu je provozně účinnější a šetří tak palivo. Nemá smysl pořizovat naddimenzovaný kotel, který na plný výkon pojede jen několik málo nejmrazivějších dní v roce.

T

Termoregulační a termostatické ventily nám mohou pomoci srazit účty za teplo až o 15 %. Termostatické ventily nám dovolují nastavit požadovanou teplotu v místnosti – ventily se potom otvírají a zavírají automaticky. V rodinných domech s plynovými kotli je vhodné použít regulaci pomocí pokojového termostatu, který zapíná kotel při poklesu teploty pod zvolenou hodnotu. Většina moderních zařízení umožňuje nastavit celé denní cykly, které určují, v kolik má kotel sepnout a začít topit. Nejmodernější typy pak umožňují nastavit různou teplotu v různých místnostech. Odcházíte-li z vašeho bytu či domu, nezapomeňte na termostatu snížit teplotu.

T

Teplota na kterou vytápíme je důležitým parametrem naší spotřeby. Měli bychom si najít tu nejnižší, při které se cítíme příjemně. Snížení teploty o jeden stupeň Celsia si totiž často ani nevšimneme, ale přinese úsporu zhruba 6 % spotřeby tepla. Přiměřená teplota v obytné místnosti je 20 až 21 ˚C, v místnostech, které nikdo neobývá, stačí udržovat 16 ˚C.

P

Překážky pro cirkulaci tepla tvoří záclony, závěsy, nábytek atd. kterými zakrýváme radiátory a znemožňujeme tak správné předání tepla do místnosti. V některých případech jejich odstraněním ušetříme až 10 % tepla.

V

Vlhkost vzduchu v místnostech má vliv na naši tepelnou pohodu. Pokud je vzduch velmi suchý (30 %), musíme vytápět na 23 ˚C, abychom se cítili stejně, jako při vlhkosti 60 % a teplotě 21 ˚C a přitom spotřebujeme o 12 % energie více. Optimální vlhkost vnitřního vzduchu je 50 až 65 %. Pomoci si můžeme květinami, odpařovači vody, akvárii apod.